Pěstovala se v Řepích řepa? A který slavný loupežník je tu pohřbený?

Řepy. Také jste si představili čtvrť se šedými sídlišti plnými paneláků, která není ničím zajímavá a nijak se neliší od podobných městských částí? Pak vás rádi vyvedeme z omylu! V pražských Řepích je toho k objevování víc než dost! I proto jsme jim věnovali další díl seriálu Žít Prahu.

Možná se to na první pohled nezdá, ale Řepy mají velice zajímavou a dlouhou historii. Vždyť první zmínky o nich sahají už do roku 993, tedy do doby, kdy sama Praha byla ještě „v plenkách“. Tehdy samozřejmě nebyly součástí dnešní metropole, tou se staly až v roce 1968. Jak vlastně Řepy dostaly svůj název, není úplně jasné – jednou z teorií je, že tu místní obyvatelé pěstovali řepu. Ovšem dnešní badatelé se spíše přiklánějí k jinému výkladu. Původní zmínky totiž nehovoří o Řepích, ale Žepích. Slovo žep kdysi znamenalo „kapsa“, a proč dostala obec jméno po ní, je otázkou. Zvlášť když se tu řepa opravdu pěstovala.

Upomínky na bohatou historii si ostatně tato městská část uchovala do dnešních dnů.

Klášter, sirotčinec, věznice. A loupežník!

Původní centrum Řep Prahu příliš nepřipomíná – má spíše vesnický ráz s malebnými rodinnými domky a úzkými uličkami. Nejstarší stavbou, kterou tu najdete, je kostel svatého Martina, jehož základy byly položeny již ve 12. století. Původně byl dřevěný, ovšem po požáru ze 13. století byl nahrazen kamenným – ten pak prošel několika přestavbami až do dnešní podoby.

V roce 1859 byl v Řepích vystavěn kostel Svaté Rodiny s klášterem Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Ty tu nejprve provozovaly domov pro osiřelé děti, poté část kláštera posloužila jako ženská věznice. Nejvíc ale proslavil klášter překvapivě známý loupežník Václav Babinský. Ten tu našel útočiště po zaslouženém pobytu ve vězení a sloužil zde jako zahradník. Ostatně je pohřbený na místním hřbitově. A když už jsme u hřbitova – ten sloužící řádovým sestrám se objevil i ve filmu Kytice.

Dnes se klášter věnuje opět své původní činnosti. Sestry boromejky zde provozují Domov svatého Karla Boromejského, kde se starají o nemocné, chudé, lidi na okraji společnosti a seniory. Ročně tudy projde asi 500 pacientů.

Neobyčejné sídliště pro život i film

Ovšem i když opustíte historickou část Řep, nebude zklamaní. Jistě, dostanete se do světa panelových domů, ale považovat zdejší sídliště za nudné a anonymní by byla chyba. Paneláky tu vyrostly mezi lety 1980 a 1983 a v 8 973 bytech nalezlo domov 23 tisíc lidí. Osobitost sídliště inspirovala i filmaře, ostatně se tu natáčel slavný Discopříběh režiséra Jaroslava Soukupa.

Mezi paneláky se také skrývá jeden unikát – chodník, na kterém jsou vyznačené letopočty významných událostí nejen v českých zemích, ale i v samotných Řepích. Na pozemku sester boromejek tu pak vznikla komunitní zahrada, kde si každý může pěstovat vlastní zeleninu (třeba i v úvodu zmíněnou řepu), setkávat se se sousedy nebo si jen tak odpočinout mezi záhony, opéct si na ohništi buřta, přinést odpad z kuchyně do kompostu nebo se zúčastnit nejrůznějších workshopů.

Milovníci přírody mohou vyrazit do nedalekého lesoparku, který vznikl revitalizací nevyužitého území. Děti se tu vyřádí na skluzavkách, trampolínách nebo houpačkách, najdou tu i rozhlednu s tobogánem. Rodiče si zatím mohou v klidu odpočinout, projít se nebo na psím hřišti nechat vydovádět hafana.

Zkrátka a dobře – Řepy nejsou žádné nudné sídliště a stojí za to sem vyrazit na procházku. Přesvědčte se o tom i na našem videu!