7 perliček o pražském metru, kterými oslníte u piva

Má 61 stanic, 65 kilometrů tunelů a denně přepraví 1,6 milionu lidí. Ano, řeč je o pražském metru. Ovšem to zdaleka nejsou jediné zajímavosti, které o tomto unikátním dopravním prostředku stojí za to vědět.

Kterými perličkami o metru můžete oslnit své přátele?

1. Dlouhá cesta k první jízdě

S nápadem na výstavbu pražského metra přišel zdejší obchodník Ladislav Rott, a to již v roce 1898. Jeho myšlenka – ať byla jakkoli zajímavá a lákavá – se však uvedení do praxe dlouhá léta nedočkala. Trvalo celých 76 let, než v pražském podzemí vyjela první souprava.

Stalo se tak 9. května 1974 v 9 hodin a 19 minut. Tehdy byl zprovozněn první úsek metra, a to překvapivě linka C, nikoli A, jak by se mohlo zdát logické. Trasa měla jen 9 stanic z Kačerova na Florenc, ale i tak se samozřejmě jednalo o významnou událost. Zúčastnili se jí všichni důležití pohlaváři, pásku slavnostně přestřihl sám Gustáv Husák. Mimochodem, společně s první trasou podzemní dráhy vznikl také slavný dezert Metro, který na otevření linky C podávaly michelské pekárny a který si můžete koupit dodnes.

2. Tanky na mostě

První soupravy, které v pražském metru vyjely, byly vlaky z moskevského metra, jež sloužily v 50. letech. Ovšem tento záměr soudruhům málem nevyšel – nepočítali totiž s velkou hmotností sovětských souprav, na kterou nebylo pražské metro stavěné. Do Nuselského mostu, jehož vnitřkem metro projíždí, proto bylo nutné narychlo vložit speciální posilující rošt. Aby bylo možné vyzkoušet, zda nově upravený „Nuselák“ zátěž vlaků vydrží, byla provedena zkouška s pomocí 66 tanků, jež na mostě „zaparkovaly“.

Mimochodem, pokud byste si chtěli první vlak, který v pražském metru onoho květnového rána roku 1974 vyjel, prohlédnout na vlastní oči, máte možnost. Stojí v Muzeu MHD v pražských Střešovicích. Historickou soupravou (byť samozřejmě lehce zmodernizovanou) se můžete i projet – pražský dopravní podnik pořádá pravidelné zážitkové projížďky.

3. Unikátní „áčko“

Linka A byla poprvé otevřena v roce 1978, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Dejvická. Tento úsek se řadí mezi nejkrásnější a nejcennější trasy metra v Evropě. Vděčí za to především unikátním obložením ve tvaru vypouklých a vyhloubených čoček. Navzdory své jedinečnosti neunikly tyto čočky lidové tvořivosti – v žargonu metra se jim říká prsa a antiprsa…

Zajímavostí také je, že obložení má v každé stanici jinou barvu, která symbolizuje oblast, kde se stanice nachází. Například zlatá na Hradčanské symbolizuje Pražský hrad, hnědá na Muzeu městské opevnění, jež tu kdysi stávalo.

4. Pro fandy umění

U trasy A ale ještě zůstaňme. Obložení totiž zdaleka není jediným, co ji činí zajímavou. Na této lince totiž najdete i řadu uměleckých děl. Tak například ve stanici Malostranská a v přilehlé zahradě jsou vystaveny kopie barokních soch od Matyáše Bernarda Brauna (jeho Naděje zdobí vestibul) a jeho synovce Antonína Brauna.

Ve vestibulu stanice Můstek si můžete prohlédnout vzácný archeologický nález – oblouky středověkého mostku z 1. poloviny 15. století, jenž byl součástí historického pevnění Starého Města a který dal stanici její název.

5. Odkaz nedávné minulosti

Můžete tu ale zpozorovat i odkazy na minulý režim, který je naštěstí také už jen minulostí, i když bohužel nepříliš dávnou. Tak například na Dejvické, jež se shodou okolností jmenovala původně Leninova, najdete při výstupu na Evropskou trafiku, za níž se skrývá obří reliéf Leninovy tváře. Ten je doprovázen slovy: „Lenin teď je víc než dřív, žije a bude žít, jsa naším vědomím, silou a zbraní.”

Stanic, které původně nesly název odpovídající tehdejší komunistické propagandě, bylo mnohem více. Tak například Florenc bývala Sokolovskou, Vyšehrad Gottwaldovou, Anděl Moskevskou, Jinonice byste před rokem 89 našli pod názvem Švermova, Pankrác pod Mládežnickou a Nádraží Holešovice bývalo Fučíkovou.

6. Benjamínek pod zemí

Zatím poslední linkou pražského metra je trasa B. Ta byla zprovozněna v roce 1985 v úseku mezi Florencí a Smíchovským nádražím. V následujících desetiletích se trasy neustále prodlužovaly, přibývaly stanice i cestující. Dnešní metro přepravuje asi polovinu všech cestujících, kteří jezdí pražskou MHD. Využívá k tomu vozový park o 445 vozech, které každé ráno vyjíždějí na koleje.

V plánu je výstavba linky D, jež by měla spojovat Náměstí Míru a Písnici. Zatím by měla mít 10 stanic a počítá se s tím, že bude zprovozněna v roce 2030. Na podrobnosti o tomto „benjamínkovi“ pražského metra se můžete podívat v našem videu o trase D.

7. Stanice metra pro papaláše

Snad každé metro v některé ze světových metropolí se může chlubit historickou, nepoužívanou stanicí. Ani to pražské není výjimkou. Naproti Strakově akademii, kde je sídlo a úřad české vlády, jsou nenápadná plechová vrata. Ta skrývají jeden z nejutajovanějších pražských objektů – stanici metra, která byla postavena již v roce 1937 v rámci prvních pokusů vybavit metropoli podzemní dráhou (stavba byla zastavena za 2. světové války). Nicméně bez využití nezůstala.

Za minulého režimu prošla tato zapomenutá stanice rozsáhlými úpravami, aby mohla během studené války sloužit jako případný úkryt místním papalášům a případně jim umožnila odcestovat metrem do bezpečnější destinace.

Vyjmenovat všechny zajímavosti o pražském metru by vydalo klidně na celou knihu. Až příště vyrazíte do práce, zkuste na chvíli zvednout oči od novin, knihy nebo displeje mobilu – určitě některou z jedinečností metra objevíte i vy sami!