Samá náplava aneb Kde hledat pravého Pražáka?

Náplava, naplavenina. Tak se říká lidem, kteří se v průběhu svého života přistěhovali do Prahy. Existuje na ně spousta vtipů, ale byli to právě oni, kdo do značné míry ovlivňoval podobu naší metropole tak, jak ji známe dnes.

Ostatně i současní rodilí Pražané, kteří jsou „odkojení Vltavou“, jsou s největší pravděpodobností dětmi či vnuky přistěhovalců. Nejčastěji se lidé do metropole stěhují kvůli studiu nebo práci. A většinou už ve stověžaté matičce zůstávají. V kterých vlnách do hlavního města přicházelo nejvíce lidí a jak vlastně utvářeli podobu Prahy?

Moderní Otec vlasti

Pokud bychom pátrali po počátcích Prahy, museli bychom zamířit až do 8. století. Tehdy se město nacházelo vlastně jen na levém břehu Vltavy a zasahovalo do oblastí dnešní Malé strany a Pražského hradu. V 10. století se pak přidal ještě Vyšehrad, o století později přibylo Staré Město.

V roce 1348 založil osvícený císař Karel IV., který si na modernizaci hlavního města velmi zakládal, Nově Město. Ačkoli se na tehdejší poměry jednalo o významné rozšíření Prahy, z dnešního pohledu se stále jednalo spíše o maloměsto.

Za prací do továren i úřadů

V 19. století u nás došlo k rozmachu hospodářství a průmyslu. V Praze vyrostla spousta nových podniků a továren – a ty potřebovaly pracovní sílu. Mimopražští zase hledali práci, a tak jich do metropole přicházely tisíce. Začala vznikat nová předměstí, jako například Vinohrady, Žižkov, Smíchov, Karlín nebo Bubeneč.

Další významnou „přistěhovaleckou vlnou“ byla ta z První republiky. Rozrůstal se nejen průmysl a obchod, ale vzhledem k tomu, že se Praha oficiálně stala hlavním městem nově vzniklého Československa, byla i centrem státních institucí. Pro vysoce postavené úředníky tak například vznikla luxusní vilová čtvrť Ořechovka.

Od 1. ledna 1922 nesla Praha oficiální označení Hlavní město Praha, bylo k ní připojeno 37 obcí a osad a žilo v ní 676 tisíc obyvatel. Oproti dnešní metropoli však bylo tehdy zastavěno pouhých 17 % území.

Vzhůru do paneláků

Třetí vlna nastala v 60. letech minulého století. Tehdy pro nové obyvatele, kteří přicházeli do Prahy, začala vznikat první panelová sídliště. Světlo světa tak spatřily například Petřiny, Zahradní Město nebo Pankrác.

Další výstavba následovala v 70. letech, to vznikly třeba Stodůlky, Jižní Město nebo Černý Most. Rozsáhlá sídliště se rychle plnila lidmi – dokonce často ještě předtím, než prošlo úpravami okolí paneláků. Ostatně z té doby existuje řada fotografií, jak se lidé k domům brodí v holínkách bahnem, protože k domu nevedla zpevněná cesta. Díky tomuto rozsáhlému přílivu narostl počet obyvatel Prahy na 1,2 milionu.

A rosteme dál…

V současnosti žije v Praze trvale asi 1,3 milionu lidí. A toto číslo neustále narůstá – každým rokem přichází dalších 38 tisíc obyvatel. Podle odhadů by měla Praha v roce 2050 pojmout až 1,6 milionu lidí.

A není divu, Praha často představuje spoustu příležitostí, které jiná města nenabízejí. A její obyvatelé život zde milují – ostatně o tom, proč je v Praze tak blaze, jsme také natočili video.

Jaké jsou výhody a nevýhody nárůstu počtu obyvatel Prahy? Podívejte se na další díl seriálu Žít Prahu!